|
|
Porodní báby v Českých Budějovicích na přelomu 19. a 20. století
LIŠKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na činnost porodních bab působících na přelomu 19. a 20. století v Českých Budějovicích. Bylo to období, kdy se zvyšovaly nároky na hygienu a objevovaly se nové poznatky v oblasti porodnictví. Riziko úmrtí rodičky a dítěte při porodu se snižovalo. Přestože počet porodníků stoupal, byly služby porodních bab na konci 19. a na počátku 20. století stále hojně vyhledávány. Výchozími prameny této práce jsou instrukce a úřední zápisy z let 1887-1925, které se týkají porodních bab pracujících v Českých Budějovicích, a matriční evidence narozených z roku 1900, která byla zapisována při kostelu sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Dále jsou použity vědecké monografie a články, které se týkají dějin porodnictví.
|
|
| |
|
| |
|
|
Animace jako metoda práce s ohroženou mládeží
BURIANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce Animace jako metoda práce s ohroženou mládeží se zaměřuje na výzkum uplatnění metody animace při práci s ohroženou mládeží. Cílovou skupinou výzkumu se stala vybraná skupina mládeže, trávící svůj volný čas v ulicích sídliště Vltava v Českých Budějovicích. Cílem práce bylo zjistit možnosti terénní práce a pedagogického provázení zaměřeného na potřeby ohrožené mládeže. Teoretická část práce obsahuje souhrn poznatků o řešené problematice, který je čerpán z odborné literatury. První kapitola se věnuje metodě animace, konkrétně jejímu vývoji v historickém kontextu, formám animace se zaměřením na animaci výchovnou a v neposlední řadě roli animátora při práci se skupinou. Následující kapitola shrnuje poznatky o období dospívání o somatickém, psychickém a sociálním vývoji adolescenta a vývoji jeho identity. Věnuje se také rizikovým faktorům, které mohou působit na jedince v tomto životním období a problematice tzv. ohrožené mládeže. V závěru představuje streetwork jako rozšířenou metodu práce s ohroženou mládeží. Třetí kapitola se věnuje potřebám ve vztahu k cílové populaci definování pojmu potřeba, členění potřeb a představení pěti základních vývojových potřeb. Praktická část práce prezentuje průběh a výsledky kvalitativního výzkumu, při kterém bylo hlavní metodou sběru dat zúčastněné pozorování zaměřené na dlouhodobý průběh práce se skupinou formou animace. Záznamy z jednotlivých kontaktů byly kódovány s ohledem na jejich obsah významové jednotky a analyzovány vzhledem k vývoji práce se skupinou i k vývoji sdílených témat a úrovně kontaktu s jednotlivými účastníky. Prezentace výsledků je rozdělena na dvě části. První část se věnuje aplikaci principů animace v práci se skupinou vedení rozhovorů a jejich témat, navázání kontaktu s členy cílové skupiny výzkumu a realizace projektu Život ulice, coby dovršení sledované fáze práce. Druhou část představuje reflexe trojice vybraných typických individuálních případů, zaměřená na vliv práce metodou animace na jednotlivce. V celé části jsou popisovány zjištěné potřeby a vliv animace na jejich naplnění. Prezentaci výsledků doplňuje dále reflexe vlastního působení v roli animátora. Závěrečná diskuze shrnuje hlavní výzkumná zjištění, zaměřuje se na jejich uvedení do kontextu teoretických poznatků a zevrubněji zvažuje otázky vývoje kontaktu pracovníka se skupinou, užitečnosti konceptu základních vývojových potřeb a srovnává principy animace a práce formou streetwork.
|
|
|
Jihočeské národní divadlo ve třicátých letech 20. století
ŠVESTKOVÁ, Jitka
Hlavním cílem této diplomové práce je podat přehled o vývoji Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích ve 30. letech 20. století. Potřebné informace jsme postupně získali z několika málo knih a především z dobových periodik či záznamů uložených ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. Bohužel ani přes pečlivé sbírání informací nemůžeme zaručit jejich úplnost, přesto jsme se snažili o vytvoření uceleného a komplexního obrazu divadla té doby. V práci se nejprve věnujeme obecné charakteristice poměrů v divadle, tomu, kdo byl ředitelem, jak divadlo prosperovalo po finanční stránce nebo jak jeho činnost ovlivnily vnější okolnosti hospodářské či politické. Ve druhé části se zabýváme dramaturgií jednotlivých sezon, výběrem her a jejich ohlasy. Kratší kapitoly se věnují zájezdům divadla a osobě Josefa Stejskala, který ve 30. letech pozvedl divadlo k vyšší úrovni. V příloze jsou uvedeny seznamy členů souboru, přehled repertoáru Jihočeského národního divadla v jednotlivých sezonách a také některé dobové fotografie.
|
|
|
Českobudějovická periodika 1918-1939 (se zaměřením na vybranou problematiku)
KŘÍŽOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá regionálním periodickým tiskem v Českých Budějovicích v meziválečném období. Jejím cílem je zhodnocení funkce regionálních médií a podání přehledu o českobudějovickém novinářství v letech 1918 - 1939. Především je zaměřena na regionální varianty listů politických stran, které blíže charakterizuje. V závěru se pokouší nastínit témata vhodná k zařazení do mediální výchovy na základní škole.
|
|
|
František Bohumil Doubek (1865 - 1952). Život a dílo česko - bavorského malíře
HUŘŤÁKOVÁ HAŠKOVÁ, Sabina
František Bohumil Doubek (1865 {--} 1952) {--} Život a dílo česko-bavorského malíře Bakalářská práce na téma František Bohumil Doubek {--} Život a dílo česko-bavorského malíře se zaměřuje na výraznou osobnost konce 19. a 1. poloviny 20. století. Tento českobudějovický rodák žijící dlouhá léta v Mnichově zanechal městu řadu významných prací, z nichž nejdůležitější je křížová cesta v chrámu sv. Mikuláše a portréty významných budějovických osobností (Dr. August Zátka, první volený starosta Otakar Svoboda, aj.) František Bohumil Doubek studoval nejprve na pražské Akademii a posléze přešel do Mnichova. Stejně jako většina jeho vrstevníků absolvoval několik studijních cest do zahraničí, z nichž největší dojem v něm zanechala Francie, kam se pak ještě několikrát vrátil. Po první světové válce se vrátil do Čech a několik let žil opět v Českých Budějovicích. Právě v této době vytvořil výše zmíněná, důležitá díla pro České Budějovice. Následně odešel do Prahy, kde vytvořil obrazy s náboženskou tematikou, portrét prezidenta Tomáše G. Masaryka a další. Na sklonku života odešel do Ústavu opatrovnické péče v Novém Jičíně, kde také 26. října 1952 zemřel. Pohřben byl na místním hřbitově v největší tichosti, za přítomnosti několika řádových sester a místního holiče. Cílem této práce je podat co nejpřesnější informace o Doubkově životě a ucelený seznam malířova životního díla.
|
host ::
RSS.